JAN ČIHÁK, STŘEDA 4.3., 17:00, PŘEDNÁŠKOVÝ SÁL, W. CHURCHILLA 3.

Bosna a Hercegovina – země nepříliš vzdálená, ale téměř neznámá. Město Sarajevo, které si většina lidí spojí s atentátem na Ferdinanda a s válkou před 20. lety. Málokoho by napadlo, že i v oněch končinách žili, tvořili a pracovali Češi, a že mnozí z nich byli tak úspěšní, že na jejich stopy lze dodnes narazit na každém kroku. Bosenské hlavní město mívalo početnou českou komunitu, Sokola, české divadelní, hudební a kulturní spolky, české noviny.  Český živel hrál důležitou úlohu na železnici, čeština zněla na poštách i na státních úřadech, v muzeích i školách. Čeští podnikatelé zakládali průmyslové podniky, čeští hospodští a restauratéři doplňovali kolorit tradiční bosenské kuchyně neobvyklými „švábskými“ pokrmy a nápoji. Bosenští studenti studovali od dob Rakouska-Uherska až do současné doby na českých vysokých školách a pojem „praška škola“ něco znamenal. V Sarajevu dodnes mají most, který nese Masarykovo jméno. A od roku 1968 jezdí v Sarajevu české tramvaje, k nimž později přibyly české trolejbusy. Český živel v Sarajevu postupem času slábl, asimiloval se, Češi sdíleli osud ostatních obyvatel Sarajeva za poslední války. Zároveň došlo v 90. letech k obnovení spolkové činnosti sarajevských Čechů, jejich potomků i těch, kteří se považují za přátele Česka.