KOLEKCE ČERNOBÍLÝCH FOTOGRAFIÍ KARLA POVOLNÉHO, VÝSTAVA USPOŘÁDÁNA V RÁMCI DNŮ EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ, PŘÍSÁLÍ VĚDECKÉ ČÁSTI, VELKÁ HRADEBNÍ 49, 27. SRPNA – 23. ZÁŘÍ.
Vojska pěti socialistických států překročila kolem půlnoci 21. srpna 1968 na dvaceti místech hranice naší republiky. Na ústecký okres vnikla okupační vojska Varšavské smlouvy na hraničním přechodu v Petrovicích 20. srpna 1968 okolo 22. hodiny. První tanky projely Ústím od Božtěšic okolo 23. hodiny téhož dne. Sovětské velitelství města se zdržovalo zpočátku na poli za Habrovicemi směrem k Chabařovicům. Později se jednotka přesunula na Červený vrch k vojenským kasárnám, do jejichž částí se přes zimu uchýlila. Celé město bylo během jedné noci pomalováno nápisy a hesly odmítajícími okupaci. Na všech jednáních městských, okresních a krajských národních výborů i stranických orgánů všech stupňů v prvních dnech po okupaci byly vydány rezoluce, které požadovaly okamžitý odchod okupačních jednotek a rozhodně vyjadřovaly plnou podporu našim ústavním činitelům. Mírové náměstí se od rána 21. srpna 1968 naplňovalo lidmi, zaznívaly improvizované projevy, uklidňování veřejnosti. Objevily se československé vlajky, trikolóry, odpoledne někdo zapálil sovětskou vlajku. Čtyři mladí lidé zahájili protestní hladovku. Město povstalo na protest proti okupaci v generální stávce, zmizely směrovky, lidé psali azbukou i latinkou jednoznačná, srozumitelná hesla. Některá prozrazují, že neztratili humor, i když i Ústí zaznamenalo prvního mrtvého – Petra Fridricha. Došlo k přejmenování ulic, které nesly název, který měl cokoli společného se zeměmi okupantů. Zrušeno bylo označení ulic Kalininova, Koněvova, Moskevská, tř. Rudé armády, Varšavská, Žukovova, Sady sovětské armády. Dne 28. srpna 1968 v „Sadech sovětské armády“ nezjištěný pachatel poškodil pomocí plastické trhaviny sochu Rudoarmějce. K částečnému uklidnění situace došlo až po návratu čsl. představitelů z Moskvy po podepsání protokolů. Městské orgány okamžitě reagovaly veřejným prohlášením, kterým komuniké z Moskvy odmítly a znovu vyjádřily plnou důvěru „ss. Svobodovi, Dubčekovi, Smrkovskému a Černíkovi“. Zároveň bylo požadováno zahájení trestního řízení s těmi ústavními činiteli a pracovníky státních orgánů, kteří porušili platné zákony. „Zrádcovská klika“ v čele s Kolderem, Indrou, Jakešem, Biľakem, Šalgovičem a spol. se ocitla v těchto dnech na pranýři. V den pohřbu Jana Palacha 25. ledna 1969 uspořádalo vedení pedagogické fakulty společně se studenty ve městě smuteční průvod. V čele pochodu šli akademičtí hodnostáři školy. Průvod směřoval od sídla fakulty v ulici České mládeže na Mírové náměstí, kde byla na schodišti pod spořitelnou umístěna pietní deska s fotografií Jana Palacha (zpracováno podle Dějin města Ústí n.L. z r. 1995).
