• Úvod
• Historie

Historie

1. České knihovnictví do roku 1945

2. Německá knihovna

3. Ústecká veřejná knihovna 1945–1995

4.  Knihovna po dokončení přístavby ve Velké Hradební 45 (1996–dosud)

5. Ústecký kraj zřizovatelem knihovny

6. Knihovna ve druhém desetiletí 21. století

České knihovnictví v Ústí do roku 1945

Knihovnictví v Ústí nad Labem má dlouholetou tradici. Ve prospěch české spolkové knihovny uspořádala Česká

vzdělávací beseda silvestrovskou zábavu již roku 1875, od roku 1879 se tato knihovna začala řídit knihovním řádem. S nástupem nového století, roku 1900, byl pro ni zakoupen dům v Revoluční ulici č. 78. V roce 1920 se stala dělnickou knihovnou, která působila do roku 1930, kdy většinu svého fondu věnovala české menšinové knihovně. Ta byla zřízena na základě knihovnického zákona z roku 1919 a půjčovat začala 4. dubna 1922 v domku na dvoře budovy německé školy v Solní ulici. Od listopadu 1925 působila tato česká veřejná knihovna na Kostelním náměstí č. 7. Po Mnichovském diktátu byla v září 1938 zapečetěna a většina jejího fondu byla později zničena.

Německá knihovna

V roce 1896 byla ústecké veřejnosti zpřístupněna stosvazková knihovna Svazu Němců severozápadních Čech, která byla v r. 1899 převedena do správy města jako Lidová knihovna a čítárna města Ústí. Od roku 1912 do roku 1945

sídlila v moderní budově na Lidickém náměstí (od r. 1922 pod názvem Městská knihovna), která však byla pobořena během amerických náletů na Ústí nad Labem v dubnu 1945.

Ústecká veřejná knihovna 1945–1995

Počátky ústecké knihovny

Poválečná historie knihovny se začíná psát v létě roku 1945, kdy se do města stěhují z vnitrozemí noví obyvatelé. Česká knihovna neexistuje a na opravu německé knihovny nejsou peníze. (Později se však ukázalo, že demolice polorozbořené budovy a odklizení trosek stálo přesně tolik, kolik bylo rozpočtováno na její opravu!)

Městská knihovna se přihlásila k životu počátkem srpna 1945, když jí město přidělilo místnost v ředitelně obecní školy v nynější Brněnské ulici. Zde se ještě pro veřejnost nepůjčovalo. První zaměstnanec Josef Petrásek zpracovával fondy na jednom ze třech psacích strojů, které se podařilo zkompletovat ze šesti, jež se našly v troskách německé knihovny při hledání notového materiálu. V listopadu 1945 se knihovna přestěhovala do ulice Prokopa Diviše č. 12, kde bylo umístěno již výpůjční oddělení společně pro děti a mládež, bez čítárny a bez příruční knihovny. Později přibylo malé skladiště, místnost pro katalogizaci a pro manipulaci s knihami. Knihovna byla pro veřejnost otevřena 16. listopadu 1945. Protože fond, který nabízela čtenářům, nebyl velký (na konci roku 4050 svazků, z toho 2000 svazků se podařilo zachránit z bývalé české menšinové knihovny, ostatní byly zakoupeny a zlomek pocházel z německé knihovny), půjčovala se jedna kniha na 14 dní. Přesto knihovnu na konci roku využívalo 602 dospělých a 86 dětí.

V roce 1946 byly pro knihovnu nalezeny vhodnější prostory v bývalé Foustkově kavárně v Revoluční ulici č. 41. Ze starých stolů byl vyroben velký čtenářský stůl a použity byly regály získané z bývalé německé knihovny. Nově vybavená knihovna byla slavnostně otevřena 14. října 1946. Čtenářům a zaměstnancům sloužilo výpůjční oddělení, spojené vnitřními schody a výtahem se skladištěm, čítárna novin a časopisů, studovna s příruční knihovnou, hudební knihovna a knihovna mládeže s čítárnou. V knihovně pracovalo 8 zaměstnanců (včetně šatnářky a uklízečky), prvním ředitelem byl dr. František Hejl.

Na podzim 1946 byla otevřena také první pobočka v Předlicích. Od roku 1947 byla Ústřední knihovna města Ústí nad Labem otevřena pro dospělé šest dní v týdnu po čtyřech hodinách, oddělení pro mládež také čtyři hodiny, ale jen pět dní týdně. Zápisné činilo 10 Kč, legitimace 10 Kč, za 1 svazek beletrie půjčený na 3 týdny se platila 1 Kč. Na konci roku měla knihovna 1983 čtenářů. Byly otevřeny další pobočky – v Krásném Březně, Trmicích a na Bukově.

Rok 1948 se nepříznivě odrazil ve struktuře fondu, neboť byla vyřazena anglo-americká, religiózní a legionářská literatura. Počet čtenářů v ústřední knihovně překročil 2000. V listopadu byla knihovně přidělena budova ve Velké Hradební 49 (vila textilního továrníka K. H. Wolfruma, postavená v letech 1913–1915), kde po válce sídlila oblastní úřadovna ministerstva informací.

V prosinci proběhlo stěhování knihovny do prvního vlastního objektu, i když pro provoz knihovny nepříliš vhodného.

 

První roky v budově ve Velké Hradební

Ačkoliv se už od roku 1946 hovořilo o nutnosti výstavby nové budovy pro knihovnu, půl století zůstaly tyto plány pouze vzdálenou nadějí a vila ve Velké Hradební sloužila až do roku 1993 jako jediná budova centrální knihovny. V této nové knihovně se začalo půjčovat v roce 1949. Výpůjční doby se podstatně rozšířily – půjčovna od pondělí do pátku 13.00–19.00, v sobotu 9.00–12.00, čítárna a studovna dokonce ve všední dny do 22 hodin, v sobotu a (!) v neděli (!) od 9.00 do 12.00. Provoz celé knihovny byl zajišťován šesti až osmi lidmi (!). Síť poboček se rozšířila o pobočku na Střekově.

Od roku 1950 se začaly organizovat přednášky o české a sovětské literatuře, fond byl rovněž přizpůsoben požadavkům nové doby – ve velkých počtech se nakupovala díla sovětských autorů. Knihovna začala plnit funkci krajské lidové knihovny.

Pro děti byl zakoupen promítací přístroj, od listopadu 1951 se v čítárně a později v samostatné místnosti promítaly v sobotu odpoledne filmy. Začala tradice kulturních večerů s ústeckými umělci. V roce 1952 vyšla tiskem první bibliografie. Knihovna provozovala půjčovnu, čítárnu novin s příruční knihovnou slovníků, studovnu, bibliografické oddělení, veřejnou informační službu, okresní oddělení putovních souborů (pro lidové knihovny v 78 obcích), poradnu lidové tvořivosti, přednáškové oddělení, diskotéku a knihovnu mládeže, o rok později byla vytvořena studovna s příruční knihovnou a časopisy.

O činnosti knihovny byl natočen krátký film. Na konci roku byla knihovna s 11 zaměstnanci přejmenována na Krajskou knihovnu Maxima Gorkého, v souvislosti s tím vzniklo oddělení sovětské literatury se samostatnou studovnou sovětských vědeckých originálů.

Činnost zahájil také Kabinet pro studium hudby a dramatu jako speciální studovna pro poslech hudebních skladeb. Knihovna začala plnit funkci krajské knihovny „s péčí o vědeckou a naučnou literaturu“. Již tehdy se začal projevovat nedostatek prostor, který měl být řešen přístavbou čítárny a skladu, byl dokonce zpracován projekt. Ale v roce 1954 ani v dalších letech se na rozšířeni prostor knihovny nenašly peníze. Vedle mnoha tradičních propagačních akcí, jakými byla hlasitá čtení rozšiřovaná ampliony do okolních ulic, uskutečnila ústecká knihovna poprvé v naší republice nový druh propagace, a to v železničním voze s cestujícími. V tomto roce obdržela knihovna čestné uznání a o rok později Čestný štít a titul Vzorná lidová knihovna v celostátní soutěži knihoven Budujeme vzornou lidovou knihovnu.

Roku 1956 byly otevřeny nové pobočky v Krajském ústavu národního zdraví a na Červeném vrchu. Z publikační činnosti byl nejvýznamnějším počinem katalog hudebnin, o který projevily zájem i specializované prodejny v Čechách a na Moravě, příspěvkem do diskuse o systematickém třídění se stalo vydání příručky Nástin systematického třídění knihovnického, které vypracoval dr. Fr. Hejl. Toto třídění spočívalo v kombinaci velké abecedy, arabských číslovek a malé abecedy a používalo se v krajské a okresních knihovnách Ústeckého kraje řadu let. V knihovně byla nově upravena přednášková místnost, kde se konaly úspěšné hudební a literární večery a besídky. V roce 1958 přešla knihovna pod správu města a stala se z ní Městská knihovna Maxima Gorkého, i když její krajská funkce zůstala zachována.

Ústecká knihovna v šedesátých letech 20. století

Počátkem 60. let se počet zaměstnanců zvýšil na 19, byla rozšířena bibliograficko-informační služba a okresní metodické oddělení.

Rozšiřování fondu si vynutilo budování nových skladů v suterénu budovy, z toho důvodu muselo být zrušeno dětské kino. Otevřena byla nová pobočka Střekov Osada, z ekonomických důvodů musela být zrušena pobočka v Krajském ústavu národního zdraví. Roku 1961 došlo k významné vzhledové změně půjčovaných knih – začaly se balit do průsvitné fólie místo dosavadního hnědého papíru. V roce 1962 nastává opět změna v názvu, z Městské knihovny se stává Knihovna Maxima Gorkého a stává se univerzální vědeckou knihovnou. Vedle funkce městské knihovny a střediska metodických a bibliograficko-informačních služeb pro knihovny okresu plnila i funkci krajskou, což znamenalo koordinovat bibliografickou činnost knihoven v kraji, vést statistiku knihoven v kraji, vydávat pro ně bulletin apod. V tomto roce dochází ke změně vedení, dr. František Hejl odchází do důchodu a řízení knihovny přebírá Jaroslav Prskavec.

Na podzim byla otevřena technická studovna, o rok později přeměněna ve vědeckotechnické oddělení, vznikla nová pobočka ve Všebořicích. Velkému zájmu se tradičně těšily besedy spisovatelů se čtenáři. V roce 1963 začala rovněž první celková revize fondu knihovny.

Krajskou knihovnu Maxima Gorkého tvořily od roku 1964 čtyři úseky: středisko doplňování, zpracování a ochrany knihovních fondů, bibliograficko-zpravodajská a výpůjční služba (s vědeckotechnickým a přírodovědným oddělením), metodický kabinet a hospodářská správa. Oddělení pro děti a mládež se přestěhovalo do nově postaveného Domu kultury pracujících (Velká Hradební 19), kde setrvalo 30 let až do konce roku 1994.

V tomto roce vznikl základ fondu regionální literatury, začal se budovat předmětový katalog a o rok později začaly práce na systematickém katalogu. Revize knihovního fondu skončila v dubnu 1965. Na podzim 1965 bylo otevřeno oddělení společenských věd a umění, svou činnost ukončila pobočka Střekov Osada. Další z neuskutečněných návrhů předpokládal stavbu nové budovy knihovny na Mírovém náměstí vedle spořitelny na místě bývalého soudu. Na konci roku pracovalo v knihovně již 40 pracovníků.

Rok 1968 a jeho důsledky pro ústeckou knihovnu

Pražské jaro 1968 našlo odezvu i u pracovníků knihovny. Vypracovali výběrový seznam literatury v anglickém jazyce a připojili se k výborům na ochranu svobody tisku. Po srpnové invazi vyjádřili písemně podporu A. Dubčekovi a dalším politikům a několik pracovníků bylo vystaveno tvrdým normalizačním postihům. Nedostatek skladovacích prostor vedl k vybudování nového skladu pod zahradou, do kterého byl přestěhován fond naučné literatury.

Ke konci roku pracovali v knihovně 54 zaměstnanci. V roce 1969 se začaly upravovat podkrovní místnosti pro další pracoviště knihovny. Zpětně byly zkatalogizovány všechny svázané časopisy. V polovině roku byl odvolán z funkce ředitele Jaroslav Prskavec a dočasným řízením byl pověřen Zdeněk Vojtek. V říjnu 1970 byl jmenován novým ředitelem Ladislav Zoubek.

Podle příkazu Ministerstva kultury začala roku 1971 očista knihovních fondů od „politicky nevhodné“ literatury. Na základě jednání byla uzavřena dohoda o koordinaci činnosti mezi ústeckou (humanitní obory) a libereckou knihovnou (technické obory). Na základě této dohody byly zakoupeny faksimile Vyšehradského kodexu, Velislavovy bible a Kroniky trojánské. V tomto roce byla vydána první bibliografická ročenka Severočeský kraj v tisku 1967. Pro usnadnění dopravy knih ze skladu byl uveden do provozu nákladní výtah. V roce 1972 byl v oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů reorganizován systém přírůstkového zpracování fondu, zavedeny nové základní signatury a začal se řadit místní katalog. Vyšlo prvních pět čísel nástěnkového a bibliografického materiálu Výběr kulturních výročí (vychází dodnes). Pobočka Červený vrch se přestěhovala do nových prostor na sídlišti Hornická-Stará. V únoru 1973 zahájil činnost úsek centrální krajské katalogizace, kdy tištěné katalogizační lístky byly rozesílány do 40 knihoven kraje. Knihovna získala budovu bývalé školy na Čeřeništi k vybudování odlehčovacího skladu.

Knihovna začíná plnit funkci vědecké knihovny

V roce 1974 byl vypracován nový statut knihovny, v němž byly definovány funkce krajské ústřední a vědecké knihovny. V průběhu roku 1975 probíhala rozsáhlá adaptace knihovny bez přerušení provozu. Vzniklo oddělení politické literatury (10 studijních míst), studovna s fondem příručkového charakteru se čtecím přístrojem (9 míst), oddělení časopisů a oddělení speciálních fondů se zařízením pro sluchátkový poslech. V ústřední půjčovně byly přemístěny regály a zřízena bibliograficko-informační služba. Zrušena byla oddělení přírodních věd a techniky a oddělení společenské literatury a umění. Ve druhém pololetí roku byla zahájena potřebná stavba garáží a dílny v blízkosti knihovny a v budově na Čeřeništi byly ukončeny adaptace. O rok později byla pro potřebu knihovny uvolněna budova ve Velké Hradební č. 51, tzv. „domeček“, v jehož sousedství byla ukončena stavba garáží a dílny. Počátkem roku 1977 zahájila provoz pobočka zvukové knihovny pro nevidomé jako první v Severočeském kraji. V listopadu 1978 se reorganizovalo oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů, ze kterého vznikla oddělení dvě: oddělení doplňování a evidence knihovních fondů a oddělení zpracování knihovních fondů.

1. dubna 1979 byl změněn název knihovny na Státní vědecká knihovna Maxima Gorkého a od července jí bylo přiznáno právo na příjem povinných výtisků knih (od ledna 1996 omezeno jen na publikace vydané v regionu) a českých časopisů. Zároveň začal platit nový organizační řád, podle něhož se knihovna rozčlenila na útvar pro vědecké služby a odbornou práci (ÚVSOP), útvar pro kulturně-výchovnou činnost (ÚKVČ) a ekonomicko-provozní útvar. ÚVSOP zahrnoval: oddělení doplňování a evidence knihovních fondů, oddělení zpracování knihovních fondů, oddělení politické literatury a oddělení studoven, ÚKVČ: ústřední půjčovnu pro dospělé, oddělení bibliograficko-informačních služeb, oddělení pro děti a mládež a pobočky. Nová pobočka byla otevřena na sídlišti Severní Terasa. Vzhledem k velkému počtu docházejících povinných výtisků periodik musela být zrušena studovna a vytvořen z ní sklad časopisů.

Současně byl omezen volný výběr časopisů a do uvolněných regálů přesunut příručkový fond studovny.

Osmdesátá léta 20. století

V novém výpůjčním řádu z roku 1981 bylo zrušeno vybírání základních čtenářských poplatků. Pro oblíbené hudební večery byl v roce 1982 zakoupen klavír Petrof. Počet pracovníků překročil 80 přepočtených úvazků. Roku 1983 byla zpracována další studie přístavby knihovny v zahradě. V následujícím roce knihovna uspořádala pro veřejnost největší počet kulturních akcí, zejména koncerty a předpremiérové večery k Roku české hudby (jeden koncert dokonce natáčela Čs. televize). Provoz zahájila pobočka na Kamenném Vrchu, uzavřena byla pobočka v Předlicích. Do adaptovaného ústředního skladu byly přemístěny knihy dočasně uložené na zámku ve Velkém Březně.

V roce 1986 byly poprvé zakoupeny nové typy dokumentů: kompaktní disky a videokazety. Fond knihovních jednotek překročil půlmilionovou hranici. Vzniklo regionální informační středisko, které začalo vydávat bibliografický měsíčník Kultura a umění Severočeského kraje. Opět byla zpracována studie na přístavbu knihovny do zahrady. Rok 1987 znamenal dlouho očekávané odlehčení skladišť v hlavní budově, neboť byl dostavěn sklad knih ve Vaňově s kapacitou cca 130000 svazků. Postupně se do něj přesunuly starší knihy naučné literatury a starší vázané časopisy. Roku 1988 začalo péčí regionálního informačního střediska vycházet nové periodikum Ústí nad Labem v tisku. Do oddělení speciálních fondů byl zakoupen první přehrávač kompaktních disků. Zvuková knihovna se přestěhovala do ulice Na Schodech.

Knihovna získala též nové skladové prostory v bývalé mateřské škole v Neštěmicích, kam se začal ukládat povinný výtisk beletrie a literatury pro děti. Tento sklad musel být pro časté krádeže v roce 1991 zrušen.

Začátkem roku 1989 byla uvolněna část tzv. „zvláštních fondů“ pro využití ve knihovnách. Na podzim byly definitivně zahájeny výkopové práce na stavbě „Přístavba knihovny“ v zahradě. V lednu 1990 byly knihovně nabídnuty k využití tři podlaží v bývalé budově KV KSČ, kde mělo vzniknout tzv. Evropské kulturní centrum, ale vzhledem k nedostatku finančních prostředků na adaptaci a provoz se od realizace ustoupilo. Do majetku knihovny však byla v červnu převedena budova bývalého Domu družby ČSSP ve Vladimírské ulici (nyní Winstona Churchilla) č. 3 (opět vila, postavena pro rodinu Weinmannovu v letech 1930–1933). V září zde byla otevřena velká čítárna novin a časopisů, která zabírala celé přízemí budovy. Do fondu se vrátily všechny zpracované knihy z uvolněných „zvláštních fondů“. Přirozeným vývojem zaniklo oddělení politické literatury a místo něj vznikla studovna společenských věd, která byla postupně vybavena novou i starší literaturou z oboru společenských věd. Z názvu knihovny bylo vypuštěno jméno Maxim Gorkij, takže zůstala Státní vědecká knihovna v Ústí nad Labem. Zakoupeny byly první dva počítače a knihovnický software CDS/ISIS. Do důchodu odešel Ladislav Zoubek a novým ředitelem byl na základě výsledků konkursu od 1. července 1990 jmenován Ing. Aleš Brožek.

Knihovna pod Ministerstvem kultury ČR

Od roku 1991 zřizovalo knihovnu Ministerstvo kultury ČR. V tomto roce byl vydán nový výpůjční a čítárenský řád, kterým byly opět zavedeny čtenářské registrační poplatky. V hudebním oddělení se začaly absenčně půjčovat kompaktní disky. Začaly se budovat první báze dat. Čtenářům začala sloužit nová pobočka v Mojžíři, z Bukova do Všebořic se přestěhovalo dětské oddělení a zvuková knihovna přesídlila ke svým uživatelům do areálu KARKO. Z majetkových důvodů byla uzavřena pobočka na Severní Terase. Také rok 1992 byl ve znamení rušení, stěhování a otvírání nových poboček vzhledem k privatizacím objektů. V nových prostorách byla otevřena pobočka Krásné Březno a nová pobočka Stříbrníky s fondy uzavřené pobočky Severní Terasa, činnost ukončila pobočka Střekov. V bývalém Domě družby se začaly provádět stavební úpravy, aby zde mohla působit lidová knihovna. Místo zrušeného skladu v Neštěmicích byla pronajata část krytu civilní obrany v Důlcích a konečně se začalo pracovat na přístavbě v zahradě. Pro malý zájem se přestaly vydávat Přírůstky zahraniční literatury a

bibliografický měsíčník Kultura a umění Severočeského kraje. Knihovna se též stala zakládajícím členem Sdružení knihoven ČR a na konci roku byl vydán její nový statut.

V roce 1993 proběhla velká akce rozdělení knihovny do dvou budov. Postupně byl rozdělen fond půjčovny, v průběhu prvního pololetí se přestěhovala část zázemí do nových prostor a v srpnu, kdy byla knihovna pro veřejnost uzavřena, se stěhovala zbylá oddělení. Do budovy v nynější ulici W. Churchilla 3 se přestěhovalo hudební oddělení, ředitelství, ekonomický úsek, oddělení doplňování a evidence knihovních fondů, oddělení zpracování knihovních fondů a okresní metodické oddělení. Čítárna novin a časopisů byla přemístěna do suterénu, nabídka časopisů se snížila na populární periodika. Nově zde byla vytvořena půjčovna beletrie a populárně-naučné literatury. Uvolněné prostory v budově ve Velké Hradební 49 byly využity pro vytvoření nových a větších studoven. Z bývalé ústřední půjčovny pro dospělé se stala půjčovna odborné literatury, v jejím sousedství vznikla všeobecná studovna (dříve zaplněná katalogy půjčovny). Studovna společenských věd se přestěhovala o patro výš do upravených prostor vzniklých propojením ředitelny, sekretariátu, krajského metodického kabinetu a kanceláře zástupce ředitele, do jejích bývalých prostor byl umístěn fond regionální literatury a vytvořena studovna. Krajský metodický kabinet byl přestěhován do bývalého ekonomického oddělení a přejmenován na konzultační a poradenské středisko pro knihovny. Upravena byla rovněž studovna výtvarného umění a oddělení časopisů.

Provoz v obou budovách byl slavnostně zahájen 1. září 1993. Pokračovalo vybavování knihovny automatizační technikou, od června 1993 je v provozu automatizovaný výpůjční systém kompaktních disků v hudebním oddělení, vytvořený v softwaru FoxPro.

Nedostatek finančních prostředků zpomalil budování přístavby, přesto se v roce 1994 podařilo dokončit některé dílčí akce, např. vybudování střešní konstrukce. Počátkem roku byla v budově v ulici W. Churchilla zprovozněna počítačová síť Novell a koncem května nainstalován knihovnický software Tinlib (později přejmenovaný na T Series). Finanční požadavky nového majitele Domu kultury byly důvodem k přestěhování oddělení pro děti a mládež do upravených prostor v suterénu lidové knihovny, které se uskutečnilo na konci roku. Vyklizen byl i sklad na Čeřeništi a předán novému majiteli. V tomto roce výrazně vzrostla propagace knihovny v tisku a počet článků o knihovně uveřejněných v jednom roce překročil stovku. Oddělení pro děti a mládež začalo sloužit v nových prostorách v lednu 1995.

Od ledna se rovněž veškerý knižní přírůstek začal zpracovávat pomocí software Tinlib a do zapřírůstkovaných knih se začaly vlepovat samolepky s čárovým kódem. Do okresního metodického oddělení byl zakoupen software LANius pro zpracování výměnných souborů. Počet poboček se snížil na sedm, neboť Trmice se osamostatnily a trmická pobočka se stala obecní knihovnou. V září 1995 se uskutečnilo slavnostní setkání bývalých i současných pracovníků knihovny k oslavě 50. výročí vzniku knihovny.

Po dokončení přístavby ve Velké Hradební 45

V roce 1996 byla dokončena přístavba ve Velké Hradební 45 a od 16. září 1996 začala sloužit veřejnosti. Ta od té doby může využívat půjčovnu odborné literatury v přízemí, všeobecnou studovnu v 1. patře a malou přednáškovou místnost ve 2. patře. Do všeobecné studovny byl přestěhován fond bývalé studovny společenských věd a do uvolněné místnosti přešel fond studovny výtvarného umění, která do té doby sousedila s oddělením časopisů. Místo původní všeobecné studovny vznikla literárně vědní studovna sousedící s regionální studovnou a bibliografickým oddělením. Přístavba byla vybavena počítači propojenými v síti a čtenáři mohli z některých vstupovat na internet, na němž knihovna od května vystavila své stránky s doménou knihovnauk.cz.

Během roku 1997 byl rozpočet knihovny výrazně snížen o tzv. balíčky a knihovna musela v polovině roku přistoupit ke zvýšení registračních poplatků u dospělých ze 40 Kč na 100 Kč, u dětí, studujících a důchodců z 20 Kč na 50 Kč. Na konci srpna 1997 byl zahájen zkušební provoz automatizovaného výpůjčního systému v půjčovně odborné literatury, který postupně plynule přešel do rutinního provozu v následujícím měsíci v tomto oddělení, v srpnu 1998 v půjčovně beletrie a populárně-naučné literatury, v červnu 2001 v hudebním oddělení (kde byl nahrazen systém FoxPro softwarem T Series) a v říjnu 2001 v oddělení pro děti a mládež. Od ledna 1998 začal platit nový organizační řád, který zohlednil veškeré změny (vznik oddělení automatizace aj.), k nimž došlo za poslední roky. Od září téhož roku byl vystaven na internetu on-line katalog knihovny. V roce 1999 proběhla rekonstrukce elektrických rozvodů a počítačové sítě ve Velké Hradební 49, takže mohly být do sítě zapojeny všechny počítače této budovy. Knihovna se připojila k vysokorychlostní síti akademických knihoven TEN 155 pomocí mikrovlnného spoje. Na konci roku 1999 se přestěhovala čítárna do místnosti v přízemí ve Velké Hradební 49, takže se od února 2000 mohl rozšířit volný výběr půjčovny beletrie a populárně-naučné literatury.

V budově W. Churchilla se dokončila půdní vestavba a zahájila se rekonstrukce elektrických rozvodů a datové sítě, aby se i v oddělení pro děti a mládež mohlo vstupovat do on-line katalogu knihovny a na internet.

Ústecký kraj zřizovatelem knihovny

Od července 2001 se zřizovatelem knihovny stal Ústecký kraj a 5. září byla schválena zřizovací listina s novým názvem naší organizace, Severočeská vědecká knihovna. V půdní vestavbě byl vytvořen víceúčelový přednáškový sál, kde se od září 2001 začaly organizovat besedy pro širokou veřejnost a kurzy počítačové gramotnosti pro knihovníky z celého kraje. Místnosti sousedící se sálem byly využity pro sklad půjčovny beletrie a populárně-naučné literatury a pro Britské centrum, které bylo zřízeno v knihovně na základě trojstranné smlouvy mezi magistrátem, Britskou radou a knihovnou. Veřejnosti začalo sloužit od 12. února 2002.

Podle příkladu Britského centra se stala součástí čtenářského průkazu fotografie uživatele knihovny, a proto se začaly vyměňovat průkazy dospělých čtenářů. Knihovna v tomto roce uspořádala 2. ročník celostátní soutěže Psaníčko a

poprvé v knihovně přespávaly děti v rámci Noci s Andersenem. Krajské metodické oddělení bylo posíleno 1 pracovníkem, aby knihovna mohla kvalitně zajišťovat regionální funkce v Ústeckém kraji. Na webu se vystavil souborný katalog OMO a začalo se s ukládáním článků do T Series. Budova v ul. W. Churchilla dostala novou fasádu.

V lednu 2003 byla zpracována Koncepce zajištění výkonu regionálních funkcí v Ústeckém kraji na léta 2003 až 2005. Do T Series bylo ukončeno ukládání údajů o knihách na pobočkách, začaly se ukládat CD-ROM a DVD jako elektronické dokumenty (sign. E), byla zavedena signatura K pro kartografické dokumenty. V polovině roku bylo rozhodnuto o zavedení nových znaků MDT. Byly vytvořeny nové webové stránky knihovny i nové stránky OMO. V listopadu 2003 vyšel poslední svazek bibliografické ročenky Severočeský kraj v tisku (za roky 1973–74) a tím byla tištěná řada za roky 1967 až 1990 dokončena. Byla opravena střecha objektu V. Hradební 51 a v podkroví vytvořeny inspekční pokoje.

Vzhledem k velké poruchovosti datového propojení obou hlavních budov, ke které docházelo už od konce r. 2002, byl zpracován projekt připojení knihovny k metropolitní síti a podán v rámci grantu VISK 3. I když knihovna získala z grantu na projekt jen část finančních prostředků, díky pochopení krajského úřadu se tato investiční akce mohla zahájit v dubnu 2004. Dofinancování akce totiž zajistil krajský úřad ze svých prostředků. Od prosince 2004 jsou tak hlavní budovy knihovny propojeny optickými vlákny, takže se tím zvýšila rychlost stávajícího připojení z původních 10 Mbps na 1Gbps. Opravou zídky památkově chráněné budovy v ul. W. Churchilla 3 byla završena investiční akce zahájená v devadesátých letech minulého století.

Na konci roku 2004 se začaly přidělovat znaky konspektu, harmonizovat autority a nové záznamy odesílat do Souboru národních autorit. Pobočkám začalo hrozit, že zaniknou, protože objekty, v nichž sídlí, byly nabídnuty k prodeji. Kvůli prodeji musela být uzavřena pobočka v Mojžíři k 30. červnu 2004 a vystěhována. Náhradní prostory našla v základní škole, kde byla slavnostně otevřena 17. ledna 2005.

Rok 2005 proběhl ve znamení oslav 60 let knihovny. Během roku se připravoval scénář výstavy a filmu o knihovně,

což vyžadovalo prohlédnout stovky fotografií a dobových předmětů, pročíst stovky stran knihovních plánů a ročních zpráv. Během letních prázdnin došlo k položení nové podlahové krytiny v půjčovně odborné literatury. Oslavy pak vyvrcholily 16. listopadu setkáním bývalých a stávajících zaměstnanců, na němž byl promítnut film a předány pamětní listy téměř padesáti zaměstnancům. Aby se vyřešil kritický nedostatek skladovacích prostor, byl zpracován investiční záměr stavby „Rekonstrukce objektu v ul. Stroupežnického na depozitář Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem“. Regionální funkce začal financovat místo státu Ústecký kraj.

V březnu 2006 rozhodl Ústecký kraj o přidělení dotace na vykonávání regionálních funkcí pro knihovny Ústeckého kraje pouze ve výši 7 500 tis. Kč, což byla nejnižší částka na obyvatele v porovnání s ostatními kraji v republice. V červnu se poprvé konaly Cambridgeské zkoušky v prostorách knihovny. Protože stávající automatizovaný knihovní systém T Series během let morálně zastaral, byl v r. 2006 na základě výběrového řízení vybrán systém Clavius SQL verze MS SQL 2005 od firmy LANius. Do konce roku byl systém nainstalován na nový databázový server i s prvotním vzorkem překonvertovaných dat. V září 2006 nechal krajský úřad zpracovat investiční záměr Evropské knihovny na dvoře v ul. W. Churchilla. Architektonické řešení se však stalo terčem kritiky veřejnosti.

V roce 2007 knihovna poprvé získala peníze na projekt Kramerius, a to jak z grantů ministerstva, tak i Magistrátu města Ústí nad Labem. Vlastní projekt spočívá v mikrofilmování, následné digitalizaci starých a vzácných fondů a jejich zpřístupnění na počítačích. Ústecká knihovna se zaměřila na převedení regionálních novin vycházejících na Ústecku v letech 1945–1948. Knihovna uspěla i s projektem Aktualizace hardwaru v počítačové učebně, díky němuž došlo v počítačové učebně k obnově všech školitelských PC. Proti stavbě Evropské knihovny na dvoře v ul. W. Churchilla se postavil ústecký magistrát a jím iniciovaná jednání o přemístění knihovny do budovy muzea, která skončila s nezdarem, vedla ke zpoždění zahájení stavby Evropské knihovny o další rok.

V roce 2008 byla dokončena automatizace výpůjčního protokolu na pobočkách. Ještě v prosinci 2007 jsme vyzkoušeli, jak se bude systém chovat na pobočce Hornická. Osvědčil se, a tak 27. března 2008 následovala pobočka Všebořice,
16. dubna pobočka Kamenný Vrch, 25. dubna pobočka Klíše, 21. května pobočka Stříbrníky, 2. července pobočka Krásné Březno a 22. září pobočka Mojžíř. Pobočky jsou propojeny na webový on-line katalog, takže všichni čtenáři získají informace o úplném fondu knihovny včetně jeho aktuálního stavu a mají možnost využívat v plné míře v pohodlí domova i on-line služby. Od června 2008 se začaly půjčovat filmy na DVD. Po neúspěšných jednáních o využití budovy muzea či kampusu UJEP pro potřeby knihovny nechal zřizovatel knihovny zpracovat studii posouzení využití objektu Na Schodech 4 pro tzv. Evropskou knihovnu. Tu by tvořila půjčovna a studovna odborné literatury (přestěhovaná z objektu Velká Hradební 45) a nově vybudované oddělení cizojazyčné literatury. K objektu Na Schodech 4 by byl přistavěn depozitář s kapacitou cca 400 tisíc svazků.

Na začátku roku 2009 byla dokončena projektová dokumentace a vydáno stavební povolení na přestavbu objektu bývalého učiliště spojů v ulici Na Schodech na Evropskou knihovnu. Investiční prostředky se však nepodařilo získat z Regionálního operačního programu. V letních měsících proběhla revize fondu ve skladu Vaňov, a to signatur S a IS. Po revizi došlo k posunu fondů a fond obou signatur byl definitivně uložen. V lidové části knihovny byl zrevidován volný výběr a sklady v budově W. Churchilla. Do vybudovaného depozitáře Chabařovice byl přestěhován fond již nevycházejících a málo využívaných svázaných časopisů. V Týdnu knihoven se navíc začalo s půjčováním brýlí a deštníků a s on-line předregistrací. Pro uživatele knihovny byl vydán stručný barevný průvodce po službách knihovny.

Oddělení pro děti a mládež začalo pořádat od ledna 2010 akci Letem světem s

Pimprletem a naposledy zorganizovalo Psaníčko. Knihovna spustila nové webové stránky, vytvořila profil na Facebooku a Twitteru. Zavedla on-line objednávky ze skladu ve Velké Hradební. Přístup k internetu se zvýšil na 40 Mbps a v knihovně byly instalovány nové OPACy (tenký klient). Depozitář v Chabařovicích byl vybaven dalšími regály a začal se provozovat rutinně. V prosinci 2010 byla zavedena možnost vracet dokumenty v kterémkoli oddělení či na jakékoli pobočce.

 

Knihovna ve druhém desetiletí 21. století

Od ledna 2011 začal platit nový ceník. Roční poplatek u dětí se nezměnil, ale u studentů a důchodců se zvýšil o 50 Kč na 100 Kč, u dospělých čtenářů o 100 Kč na 200 Kč. Zavedli jsme půjčování čteček elektronických knih, dálkový přístup do bází EBSCO přes čtenářské konto a donášku knih hendikepovaným čtenářům. Posledně jmenovanou službu bylo možné realizovat díky zapojení dobrovolníků formou akreditované dobrovolné služby. Byl dokončen převod záznamů zvukové knihovny z  databáze MS Excel do knihovnického systému Clavius, podbáze „Zvukové knihy“, bylo vytvořeno nové knihovní logo a uspořádán happening pro studenty. Protože stav oken a vnějších dveří v  budově ve Velké Hradební 45 je již velmi špatný a knihovna nemá investiční prostředky, začala financovat výměnu oken a dveří po etapách s předpokládaným ukončením v r. 2014.

V březnu 2012 byl zorganizován první Večer v knihovně pro sponzory, VIP a přátele. Od 6. června do 7. prosince 2012 knihovna hostila slečnu Francescu Mariu Donzelli z Itálie v rámci projektu Evropská dobrovolná služba v knihovně. V době letních prázdnin byla horní místnost v přístavbě ve Velké Hradební upravena a vybavena technikou, aby mohla být od září využívána jako počítačová učebna. Knihovna pasovala první prvňáčky, zakoupila kamerovou zvětšovací lupu pro uživatele s vadami zraku, zavedla blog a zprovoznila Kramerius 4. Začala upravovat dílny bývalého SOU spojů v ulici Na Schodech k deponování části fondu knihovny.

V roce 2013 se nepodařilo zastavit pokles výpůjček a návštěvníků. Nezabránilo tomu

ani přestěhování zvukové knihovny do budovy v ul. W. Churchilla a rozšíření otvírací doby v ní, ani to, že knihovna na sebe upozornila rozdáváním propagačních materiálů na Family Festu v ústeckém parku. Pokračovalo zavádění nových služeb, jako byl projekt E-knihy do každé rodiny, zpřístupnění kolekce e-knih eBooks EBSCO, zprovoznění aplikace Smartkatalog, rozšířila se nabídka vzdělávacích akcí o trénování paměti a v září byl spuštěn nový web.

Na konci ledna 2014 byla zrušena pobočka Všebořice. Od března 2014 si mohou děti i dospělí půjčovat deskové hry a od října 2014 ipady (projekt Blahomat) a elektronické knihy z produkce eReading.cz. Zapojení knihovny do digitalizace v rámci krajské digitalizační jednotky umožnilo vystavit řadu regionálních monografií v systému Kramerius.

Rok 2015 byl ve znamení oslav sedmdesátin knihovny. Ty vyvrcholily 6. listopadu (s udělením ocenění Knihovník Ústeckého kraje) a 11. listopadu (pro stávající a bývalé zaměstnance). Oslavám předcházelo vítězství knihovny v celostátní soutěži o nejlepší webové stránky, zahájení provozu Plážové knihovny a zapojení se do projektu Kniha do vlaku. Knihovna na konci roku ještě začala číst z knih pro dětské pacienty v Masarykově nemocnici a od prosince se stala validačním místem pro službu Moje ID.

V roce 2016 pokračovala knihovna se zaváděním nových služeb: nabízí možnost hraní na elektronické piano, převod VHS kazet, svobodné sdílení osiva do zahrádek (akce Semínkovna) a zpracování rešerší. Čtenáři, kteří mají problémy s dodržováním výpůjční doby dokumentů, mohli ocenit i úpravu knihovního řádu platnou od 1. listopadu. Zpozdné se už nevypočítává ve 14denních intervalech, ale podle počtu kalendářních dnů, takže ten, kdo vrátí dokument druhý den po uplynutí výpůjční doby, zaplatí jen zlomek zpozdného oproti dřívějším zvyklostem.

V roce 2017 byla do funkce ředitele od 1. února jmenována  Mgr. Jana Linhartová, která do té doby řídila základní školu (dosavadní ředitel odešel od 1. dubna do důchodu). Změna ve vedení knihovny se projevila lepší spoluprací se školami. Protože byla zahájena oprava budovy Velká Hradební 49, byla přestěhována čítárna a studovna časopisů do pronajatých prostor v ul. Bratislavská a veřejnosti začala sloužit od 1. června (ke stěhování dokumentů byl využit živý řetěz žáků ústeckých škol).

Následující rok pokračovala rekonstrukce Wolfrumovy vily, došlo i na budovu W. Churchilla 3, kde proběhla výměna všech oken, vstupních dveří a nově byl zřízen centrální registrační a informační pult. Velké proměny interiéru se dočkala pobočka na Klíši. Rok 2018 také přinesl také dva zajímavé projekty – „Mít svět přečtený“ zaměřený na čtenářskou gramotnost, a „Bookstart aneb S knížkou do života“, mezinárodní iniciativa na podporu raného čtenářství s cílem oslovit aktivní rodiče a s knihami seznámit i nejmenší čtenáře.

Na jaře 2019 byla dokončena rekonstrukce Wolfrumovy vily, kde vznikl také nový návratový automat, který je čtenářům k dispozici 24 hodin denně. V červnu bylo slavnostně otevřeno Poradenské a edukační centrum Severočeské vědecké knihovny. To nabízí vzdělávací akce, besedy i odbornou službu pro rodiče, osoby se znevýhodněním, nadané děti a pedagogické pracovníky. Ministr kultury knihovnu za tento projekt ocenil v kategorii Významný knihovnický počin v oblasti poskytování veřejných a informačních služeb. Knihovna též uspořádala první Kulturní fórum, které se zabývalo silou knihoven jako pro společnost nepostradatelných kulturních a vzdělávacích institucí. Na konci roku došlo k uzavření dvou poboček v Krásném Březně a Na Kamenném vrchu, začala však výstavba nového knihovního Depozitáře v ulici Na Schodech. Stavba budovy vyšla na více než 150 milionů korun, většinu pokryla evropská dotace.

Dvacátá léta nového tisíciletí

Rok 2020 byl ve znamení 75. narozenin knihovny. Toto výročí bylo připomenuto hned několika akcemi – během Dnů otevřených dveří byla představena krása a historie vily Wolfrumovy ve Velké Hradební 49 a Weinmannovy ve W. Churchilla 3, stejně jako zákulisí knihovny a její historie. V duchu narozeninových oslav se nesl také ústecký třetí Knihovnický ples. 18. 6. byla na budově v ul. W. Churchilla 3 slavnostně odhalena pamětní deska rodině Weinmannů, tentýž den večer byla zahájena v Muzeu města Ústí nad Labem výstava „I knihy mají osudy“, na jejíž podobě se podíleli i pracovníci SVK. Ve spolupráci s Regionální televizí byl natočen seriál krátkých filmů o službách knihovny, připomínkou 75. narozenin byla také výstava (a stejnojmenný katalog) „DVACET plus JEDNA: NEJ Severočeské vědecké knihovny“ věnovaná vybraným knižním pokladům. Na konci roku byla navíc zpřístupněna virtuálně. Celý rok byl silně ovlivněný pandemií covidu. Knihovna však na tyto nečekané překážky dokázala zareagovat a vymýšlela nové způsoby, jak zůstat pro čtenáře co nejvíce dostupná. Také některé z doprovodných akcí knihovny se přesunuly do virtuálního prostoru.

Na jaře 2021 při dalších omezeních spojených s covidem, nabízela knihovna i službu Zásilka z ústecké knihovny, která čtenářům doručila až tři knížky. K dispozici byla i linka pro seniory, na které knihovníci poskytovali základní informace nejen o službách, ale i o otevírací době obchodů či úřadů, spolupráci s dobrovolníky atd. Knihovna také rozšířila portfolium svých služeb, nově se otevřely polytechnické dílny, audiovizuální studio, půjčovna nářadí nebo Astroklub.Ve spolupráci s Velvyslanectvím USA došlo k otevření malého kulturního amerického centra – American Library Ústí nad Labem (později přejmenované na American Centre Ústí nad Labem).

Prvního února 2022 byl pro veřejnost otevřen nový Depozitář, který vznikl jako náhrada za některé sklady knihovny rozeseté po městě. Díky tomu se zkrátila čekací doba při objednání některých knížek. V prostoru se nachází také čítárna, studovna, i nová místa s počítači. Knihovna také ve svých prostorách v ulici Winstona Churchilla 3 otevřela kreativní a polytechnické dílny, nahrávací studio a půjčovnu skateboardů. SVKUL navázala spolupráci s Centrem vědeckotechnických informací v Bratislavě a s Krajskou knihovnou v Žilině a obnovila spolupráci s Městskou knihovnou v Chemnitz. Rok 2022 byl v knihovně silně ovlivněn válkou na Ukrajině, která začala 24. února. České knihovny (včetně té ústecké) opět ukázaly svou pružnost a nezastupitelnou roli v těžkých dobách pro podporu komunit, vzdělávání a kultury. Pro uprchlíky z Ukrajiny se staly bezpečným místem, kde našli okamžitou, ale i dlouhodobou pomoc.

S rokem 2023 dochází po více než dvaceti letech k přejmenování knihovny, která se tak nově jmenuje Knihovna Ústeckého kraje (zkráceně KÚK). Se změnou názvu přichází i rozsáhlý rebranding včetně loga, vizuální identity nebo značení budov. Knihovna dále pokračovala v nastoleném trendu transformace, kdy se tradiční knihovny mění na moderní kulturně-vzdělávací a komunitní centra. Knihovna byla také oceněna prestižní cenou Bibliotheca inspirans, kterou získala za vydání dvojjazyčné knihy pro ukrajinské děti „Falco a já”.

Rok 2024 byl ve znamení rekonstrukcí. Nejprve proběhly úpravy v prostorách Vědecké půjčovny a Oddělení studoven ve Velké Hradební. V létě se změn dočkala Lidová půjčovna, kde byly kompletně vyměněny podlahové krytiny a tapety. Dále byl pořízen nový registrační pult, nábytek a regály na knihy. Na podzim dochází ke změně ve vedení knihovny. S koncem září končí ve funkci ředitelky Mgr. Jana Linhartová. Od 1. listopadu se ředitelem Knihovny Ústeckého kraje stal Ing. Michal Satrapa, který byl do té doby zástupcem.

V roce 2025 knihovna oslaví 80 let od svého založení.

(Výtah z publikací Ústecká veřejná knihovna 1945–1995,  ISBN 80-7055-44-9 a Ústecká veřejná knihovna 1945 – 2005, ISBN 80-7055-127-5, doplněných o nová fakta do roku 2022)

Příloha: Užívané názvy knihovny od roku 1945

období	název
1945–1946	Městská veřejná a studijní knihovna
1946–1950	Ústřední knihovna města Ústí nad Labem
1951–1953	Krajská lidová knihovna
1953–1958	Krajská knihovna Maxima Gorkého (též Krajská lidová knihovna Maxima Gorkého)
1958–1963	Městská knihovna Maxima Gorkého (též Knihovna Maxima Gorkého)
1963–1979	Krajská knihovna Maxima Gorkého
1979–1990	Státní vědecká knihovna Maxima Gorkého
1991–2001	Státní vědecká knihovna v Ústí nad Labem
2001–2022	Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem
2023–dosud	Knihovna Ústeckého kraj